1. EncyklopedieHazardu.cz >
2. Hráčská poradna >
3. Psychologie hraní

V České republice se okolo 97 až 98 % dospělé populace nachází mimo kategorii rizika problémového hraní. Jak je to se zbývajícími procenty a jaké statistické údaje uvádějí veřejně dostupné zdroje?

Foto: encyklopediehazardu.cz

Hazardní hraní v Česku: kolik % osob se aktivně zapojilo do hry?

Podle studií realizovaných v roce 2025, jejichž výsledky shrnuje Národní monitorovací středisko pro závislosti (NMS), se hazardních her včetně loterií v posledních 12 měsících účastnilo 55–59 % osob starších 15 let.

Běžně se můžeme setkat s názory, že hazardní hraní je cestou k osobnímu a finančnímu bankrotu. Nicméně u většiny dospělých screeningové nástroje nezachycují známky rizikového problémového hraní.

Jaká je míra rizika problémového hraní v ČR?

Podle informací Ministerstva zdravotnictví ČR míra hazardního hraní v dospělé populaci zůstává v posledních letech relativně stabilní. Z pohledu genderu je míra hraní několikanásobně vyšší mezi muži a mladými dospělými.

97 až 98 % dospělých osob spadá do kategorie bez rizika. Tito lidé berou hazardní hru – ať už jde o stírací losy, výherní automaty, kurzové sázení či poker – jako pouhou formu placené zábavy se zodpovědně nastaveným rozpočtem.

2 až 3 % populace spadá do kategorie jakéhokoli rizika. Tyto osoby nesplňují kritéria pro patologické hráčství, ale vykazují varovné vzorce chování (např. snahu dohnat ztráty, pocity viny, občasné překročení herních limitů, stresové situace).

V České republice se nachází přibližně 1 % dospělých osob ve vysokém riziku mnohdy vedoucímu k tzv. patologickému hráčství neboli gamblerství. To patří mezi nelátkové závislostní poruchy (DSM-5) a podle portálu Hazardní hraní je charakterizováno „vysokou intenzitou a epizodickým charakterem hraní, vysokými finančními ztrátami a negativními dopady na hráče i jejich okolí včetně psychiatrické komorbidity a zvýšené sebevražednosti.“

Riziko problémového hraní podle typu hazardní hry

Mezi hráči, a to zejména u technických her (land-based) a online kurzových sázek, je podíl rizikových osob výrazně vyšší. NMS ve své Zprávě o hazardním hraní v ČR 2026 například uvádí, že mezi hráči technických her je 23–46 % osob v riziku problémového hraní a mezi hráči online kurzových sázek, včetně live sázek 12–36 %.

Souhrnná zpráva o závislostech v ČR 2025 přičítá rizikovost jednotlivých typů hazardních her několika faktorům, jako jsou například rychlost hry, výše a proměnlivost sázek, struktura a pravděpodobnost výher nebo možnost rychlého opakování hry. U online hraní hraje roli také jeho prakticky nepřetržitá dostupnost díky internetu a chytrým telefonům nebo bezhotovostním platbám.

Kolik dospělých osob v ČR je v riziku problémového hraní?

Podle Zprávy o hazardním hraní v ČR 2026 je s využitím škály Lie/bet odhadováno celkově 220–275 tisíc osob v jakémkoli riziku rozvoje problémů s hraním hazardních her a z toho je 50–140 tisíc osob ve vysokém riziku (zejména mezi hráči technických her a online kurzového sázení).

Nejnovější zpráva také udává, že 3,5 až 4,5 tisíce osob ročně jsou v kontaktu se službami v souvislosti s hazardním hraním a okolo 1 tisíce osob se nachází v zařízeních psychiatrické péče. V roce 2024 bylo v ambulantní a lůžkové psychiatrické péči evidováno 1 216 pacientů.

Přehled NMS rovněž pojednává o odhadu problémového hraní na základě škály PGSI (Problem Gambling Severity Index), který dlouhodobě dosahuje počtu 400–530 tisíc osob v riziku, z toho 120–170 tisíc osob je ve vysokém riziku.

Jak si stojí Česká republika v evropském srovnání?

Česká republika se podle dostupných dat pohybuje z hlediska problémového hraní přibližně na evropském průměru. Podle škály Lie/bet se v Česku nacházejí v riziku 2–3 % dospělých (zhruba 1 % dospělé populace se nachází ve vysokém riziku), zatímco v evropských studiích se problémové hráčství pohybuje zhruba mezi 0,3 a 6 %.

Samotná účast na hazardních hrách je přitom v české dospělé populaci podle NMS mírně pod evropským průměrem. Přímé srovnání míry problémového hraní komplikují rozdílné metodiky jednotlivých studií.

Hazard neznamená automaticky závislost

U drtivé většiny lidí screeningové nástroje nezachycují známky rizikového či problémového hraní. Problémové hraní se obvykle rozvíjí až při souběhu konkrétních rizikových faktorů, jako jsou například genetické predispozice, impulzivita, náročná životní období nebo nezvládání stresu.

Vysoký podíl rekreačních hráčů a nehráčů (97–98 %) nezlehčuje rizika spojená s patologickým hráčstvím u zbývajících 2–3 % populace. Zdůrazňuje význam účinné regulace a prevence v cílené ochraně rizikových osob — využitím sebeomezujících limitů, nástrojů zodpovědného hraní včetně panic buttonu, Rejstříku vyloučených osob či okamžité pomoci při ztrátě kontroly nad hraním.

Základní legislativní rámec regulace hazardních her představuje zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (ZHH). Upravuje nejen druhy hazardních her a podmínky jejich provozování, ale také opatření pro zodpovědné hraní.

Kam se obrátit, když se z hazardního hraní stává problém?

Síť pomoci závislým osobám je dostupná po celé České republice ve formě adiktologických poradenských center nebo prostřednictvím infolinky:

• Národní linka pro odvykání: 800 350 000
• Společnost Podané ruce www.podaneruce.cz, 770 177 337
• Adiktologie Brno, www.remedis.cz
• Mapa pomoci, www.drogy-info.cz/mapa-pomoci
• www.zodpovednehrani.cz/mapa-pomoci/

Zdroje:

• Zpráva o hazardním hraní v ČR 2026 (drogy-info.cz)
• Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2025 (NMS, Úřad vlády ČR)
• Hazardni-hrani.cz
• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Národní zdravotnický informační portál